Nemocenské dávky náleží z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz (dále jen DPN) a z důvodu karantény. Náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti nebo karantény. Dávka se poskytuje stejně jako je tomu u ostatních dávek nemocenského pojištění za kalendářní dny, a to po dobu tzv. podpůrčí doby.

Podpůrčí doba

Nemocenské se poskytuje podle § 26 ZNP od 15. dne uznané pracovní neschopnosti nebo karantény, nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů (podpůrčí doba) trvání pracovní neschopnosti. Doba 380 dnů se počítá vždy od počátku pracovní neschopnosti. Do této doby se započítávají i kalendářní dny předchozích pracovních neschopností, které spadají do období jednoho roku před vznikem poslední pracovní neschopnosti, včetně dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Za pracovní neschopnost se nepovažuje karanténa, dny karantény se nezapočítávají do podpůrčí doby pro nemocenské náležející z důvodu pracovní neschopnosti a naopak. To tedy znamená že existuje zvlášť podpůrčí doba 380 kal. dní pro DPN a druhých 380 kal. dní pro karanténu. 

Pozor: Zápočet doby předchozích pracovních neschopností se neprovede, jestliže pojištěná činnost trvala aspoň 190 dnů od skončení poslední pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz.

 

Příklad 1: Ke dni vzniku pracovní neschopnosti, která začala 2. 9. 2022, má zaměstnanec vyčerpáno z podpůrčí doby již 374 kalendářních dnů. Pracovní neschopnost trvá do 15. 10. 2022.

Řešení: Do vyčerpání podpůrčí doby zbývá od počátku DPN (2. 9. 2022) pouze 6 kalendářních dnů. Podpůrčí doba bude tedy trvat nejdéle do 7. 9. 2022. Celá podpůrčí doba bude vyčerpána na náhradu mzdy při DPN (pouze 6 dní). Zaměstnanci tak nevznikne za další dny po 7. 9. 2022 nárok na náhradu mzdy v DPN ani nevznikne nárok na nemocenské při trvání DPN déle než 14. kal. dní.

 

Jak bylo uvedeno výše, tak vznikl-li zaměstnanci nárok na nemocenské z důvodu DPN, započítávají se do podpůrčí doby délky předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Předchozí období dočasných pracovních neschopností se započítávají do podpůrčí doby kompletně (celé jejich trvání spadající do časového okna 380 kal. dní). Tento postup se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti do začátku další DPN.

 

Příklad 2: Zaměstnanec je dočasně práce neschopen od 1. 9. 2022. V období 190 dnů před 1. 9. 2022 nebyl práce neschopen. Po celou dobu byl nemocensky pojištěn (jeho pracovní poměr trvá od roku 2015).

 

Řešení: Podpůrčí doba začíná 1. 9. 2022 a končí 380. dnem trvání DPN.

 

Příklad 3: Zaměstnanec má pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 1. 2006. DPN měl od 1. 9. 2022. Před vznikem této DPN byl nemocen v době od 1. 8. do 30. 9. 2021.

 

Řešení: Doba předchozí dočasné pracovní neschopnosti se nezapočte do podpůrčí doby, protože od skončení této DPN do vzniku nové DPN uplynula doba alespoň 190 kalendářních dnů, kdy byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Od 1. 9. 2022 plyne podpůrčí doba v rozsahu 380 kalendářních dnů.

 

Příklad 4: Zaměstnanec byl nemocen od 2. 2. do 15. 2. 2021, pak od 1. 8. do 31. 8. 2021 a od 1. 12. 2021 do 31. 1. 2022. Následně onemocněl dne 1. 6. 2022.

 

Řešení: Je nutné provést zápočet všech nemocí, které připadly na období 380 kalendářních dnů před vznikem poslední DPN zaměstnance neb v předchozím intervalu 190 kal. dní od začátku nové DPN existuje DPN. Započtou se dny nemoci od 1. 8. do 31. 8. 2021 – 31 kalendářních dnů a pracovní neschopnost od 1. 12. 2021 do 31. 1. 2022 – 62 kalendářních dnů, tj. celkem 93 dnů. Bude-li od 1. 6. 2022 zaměstnanec nemocen dlouhodobě, podpůrčí doba bude pouze 287 dnů (380 – 93) od 1. 6. 2022.

 

Příklad 5: Zaměstnanec po dlouhodobé nemoci (380 kal. dní a více) opět nastoupil do zaměstnání a má vyčerpanou podpůrčí dobu. Hned první den návratu do práce (odpracuje jen jednu směnu) mu doktor vystavil neschopenku, náleží dotyčnému náhrada mzdy v prvních 14-ti dnech neschopnosti? 

Řešení: Zaměstnanci náhrada mzdy v prvních 14-ti dnech náleží pouze za jeden den, protože podpůrčí doba, která je v jeho případě vyčerpána, se prodloužila právě o jeden den, který odpracoval. Tzn. opět se postupuje identicky dle výše uvedených pravidel a započítávají se všechny DPN v časovém okně 380 kal. dní před vznikem této nové DPN a tím pádem se započte 379 kal. dní DPN a potom tedy podpůrčí doba je pouhý jeden jediný den. 

 

Podpůrčí doba u speciální skupiny zaměstnanců

Poživatelům starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně náleží nemocenské při téže pracovní neschopnosti po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, při více pracovních neschopnostech v kalendářním roce také nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Tato podpůrčí doba je ale vztažena pouze na režim dávek, a i pro tyto osoby platí pohledem náhrad v době prvních 14. dní obecná podpůrčí doba 380 kal. dní.

 

Příklad 6:

Zaměstnanec – starobní důchodce byl v roce 2022 práce neschopen od 18. 5. do 28. 8. 2022. Dne 29. 8. nastoupil do práce po nemocenské a od 12. 9. 2022 má znovu pracovní neschopnost. Jak to bude v tomto případě s vyplacením náhrady po dobu prvních 14 kal. dnů při pracovní neschopnosti od 12. 9. 2022 má na náhradu nárok?

Řešení:

Při první pracovní neschopnosti zaměstnanec vyčerpal celou podpůrčí dobu (70 dní) pro dávku v nemoci. Pro nárok na poskytnutí náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti po dobu prvních 14 kalendářních dnů však platí i pro něj obecná podpůrčí doba, která trvá 380 kalendářních dnů. Obecnou podpůrčí dobu (380 kalendářních dnů) zaměstnanec v žádném případě nevyčerpal, a proto má nárok na náhradu mzdy při DPN po dobu prvních 14 kalendářních dnů.

 

 

Tomáš Smutný