fbpx

Dotaz: Co znamená v zákoníku práce v §116 věta druhá, že je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku? Znamená to, že se můžeme se zaměstnancem skrze pracovní smlouvu dohodnout na tom, že nebudeme poskytovat příplatek vůbec nebo jen ve výši například 1Kč/hod? Díky, František.

Odpověď:

Předmětný § zákoníku práce zní takto:

§ 116 Mzda za noční práci

 

Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.

Nejprve je nutné uvést, co se rozumí noční prací. Noční práce je dle § 78 odst. 1 písm. j) taková práce, jenž je konaná v noční době, kde noční dobou je doba mezi 22:00 a 6:00. Z pohledu příplatku je bezpředmětné, zdali dotyčný pracuje v této době v rámci vypsané směny nebo v přesčasu. Podstatné je, že pracuje.

Za výkon práce pochopitelně zaměstnanci náleží dosažená mzda, a navíc příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, pokud není sjednáno jinak.

Příplatek musí být poskytnut zaměstnanci, který koná noční práci kdekoli v intervalu 22:00 až 6:00. To konkrétně znamená, že kdyby například měl zaměstnanec vypsanou směnu od 6:00, ale protože se se zaměstnavatelem dohodl na práci přesčas a zahájil práci již v 5:00, bude mu náležet příplatek za noční práci za 1 hodinu. Samozřejmě nemusí jít jen o celé odpracované hodiny, ale i jakékoli zlomky hodin.

Jak vidno v §116, tak není na pevno daná forma příplatku. Obecně tedy platí, že příplatek může být poskytován za hodiny (minuty, vteřiny) noční práce, nebo dokonce ve stálé měsíční výši za kalendářní měsíc. Dle mého názoru by nebyl ani problém ve zvýšení jiné mzdové složky (například tarifní mzdy) u zaměstnance pravidelně vykonávajícího noční práce.

 Je však třeba si v prvé řadě uvědomit, který „limit“ pro minimální výši příplatku se zaměstnavatele týká. Pokud není stanoveno jinak (viz níže), pak poskytnutý příplatek musí splňovat zákonnou podmínku minimální výše. Musí tedy být samostatně „viditelný“ a být vyplacen nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

Pochopitelně nic nebrání zaměstnavateli v tom, aby vyplácel zaměstnancům jakoukoli vyšší sazbu než onu minimální. V takovém případě je vhodné toto specifikovat v pracovní smlouvě (kolektivní smlouvě), stanovit vnitřním předpisem nebo určit mzdovým výměrem.

Příplatek za práci v noci je „zvláštní“ společně s příplatkem za práci v sobotu a neděli tím, že nemá pevně definovanou minimální sazbu pro komerční sféru. Dle věty druhé § 116 je totiž možno sjednat i jinou výši příplatku, to znamená i nižší příplatek než 10 % průměrného výdělku nebo i jiný způsob určení tohoto příplatku. Tedy ku příkladu by nebyl problém určit příplatek absolutní částkou v Kč/hod, nebo dokonce za měsíc, určit jej jinou sazbou než tou, jenž se odvíjí od průměrného výdělku nebo jej nastavit naprosto odlišnou formou (zvýšení hodinového tarifu, měsíční odměnou atd).

Legislativním smyslem takového nastavení obou příplatků bylo, aby byl umožněn i jiný způsob stanovení příplatku, nikoli jen procentní sazbou z průměrného hodinového výdělku zaměstnance, ale například i formou paušálu pro všechny zaměstnance.

Ze zákoníku práce tedy vyplývá, že možnost sjednat i nižší příplatek než stanoví uvedená ustanovení (10% průměrného výdělku) není nijak vyloučena. Podmínkou je, že tak bylo sjednáno (dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo individuální smlouvě se zaměstnancem).

Pokud by, jak je uvedeno v dotazu, zaměstnavatel docílil například skrze pracovní smlouvu se zaměstnanci toho, že zaměstnanci souhlasili se stanovením paušálního příplatku ve výši 1 Kč/hod, bylo to „svobodné“ rozhodnutí zaměstnanců, proti němuž nelze nic namítat. Otázkou zůstává, jak by se na takové nastavení díval soud při případném sporu a zdali by neshledal takový postup jako „obcházení zákona“.

Ať tak či onak, domnívám se, že z výše uvedených postupů rozhodně nelze v žádném případě dovodit, že by hodnota příplatku nebo jiného mzdového plnění náležející zaměstnanci za noční práci byla (mohla být) nulová, i kdyby s tím zaměstnanec souhlasil.

Tomáš Smutný