V návaznosti na úpravy platné od ledna 2025 v kontextu zaměstnání v kategorizaci prací 4 a zvýšeného odvodu pojistného za organizaci, přichází zákonodárci s očekávanou změnou (Sněmovní tisk 894) o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří. V aktuálním čase se jedná o schválenou změnu ze strany poslanecké sněmovny, která leží na stole senátu a je zařazena na 23.7. k projednání. Docela mě zajímá, jak se na to bude dívat senát, protože některé věci jsou z mého pohledu nedomyšlené, viz níže. Předpokládejme, že to tedy senát, tak jako to bylo ve sněmovně odsouhlaseno, nechá projít.

Jak to tedy bude?

Od ledna 20265 by zaměstnanci, kteří vykonávají rizikovou práci v kategorii 3 (dle vyhlášky: 432/2003 Sb.), a jsou zařazeni alespoň do jednoho z těchto rizikových faktorů:

• vibrace
• zátěž chladem
• zátěž teplem
• celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami

dostávali od zaměstnavatele povinný příspěvek na „penzijka“.

Sněmovní tisk 894 s plánovanou účinností od ledna roku 2026 reaguje na doprovodné usnesení Senátu, jež dalo za úkol poslanecké sněmovně znovu se věnovat zaměstnancům v rizikové kategorii práce 3. Původně totiž i kategorie rizikovosti práce 3 byla subsoučástí návrhu zákona 417/2024 Sb., ale „na poslední chvíli“ z této úpravy vypadla. Detailně popsáno v článku zde.

Zákonodárci nakonec u kategorizace prací 3 volí jiné řešení, a tím je povinný příspěvek zaměstnavatele v rámci produktů spoření na stáří. Kdo by si myslel, že se to bude týkat všech produktů spoření na stáří, spletl by se. Pro účely nově připravovaného zákona je povinný příspěvek omezen pouze na:

• doplňkové penzijní spoření
• penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Zaměstnanci konající práce zařazené do rizikovosti práce kategorie 3 a výše uvedených faktorů (jen těchto, myšleno alespoň jednoho z nich), budou od zaměstnavatele povinně dostávat příspěvek, pokud si o něj požádají.

Jak velký bude příspěvek a za jakých dalších okolností bude náležet?

Zaměstnavatel zaplatí povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří („penzijko“) ve výši 4 % z vyměřovacího základu sociálního pojistného (zaokrouhleno na kačku nahoru) za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny tzv. rizikové práce (to je práce, kterou jsme definovali na začátku = kategorie 3 a jeden či více rizikových faktorů).

Kde termín směna = směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci alespoň po její převážnou část 😊 s tím, že je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce. No ach můj bože, proč se z toho zase musí dělat raketová věda?

Nevím, zda po přečtení výše uvedeného máte jasno, tak pár příkladů.

Př. 1.: Zaměstnanec má 12 hodinovou směnu a rizikovou prací v této směně zastane pouze 3 hodiny.

Řešení: Tato směna není vůbec směnou rizikovou (zaměstnanec nepracoval její převážnou část v rizicích shora definovaných) a nic se z ní tedy nezapočte pro účely počtu směn a vyhodnocení poskytnutí/neposkytnutí příspěvku.

Př. 2.: Zaměstnanec má 12hodinovou směnu a rizikovou prací v této směně zastane 7 hodin.

Řešení: tato směna je směnou rizikovou a započte se jako 12/8 = 1,5 směny pro účely detekce počtu rizikových směn. Protože se vychází z toho, že typická směna je 8 hodin a bude platit, že je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce.

Př. 3.: Zaměstnanec má směnu trvající 3,5 hodiny, přičemž po celé 3,5 hodiny byla vykonávána riziková práce.

Řešení: Tato směna je směnou rizikovou a do celkového počtu směn rizikové práce se započte jako 4/8 tedy jako 0,5 směny rizikové práce (zohledňuje se každá započatá hodina).

No musím říct, že nechápu úvahy zákonodárců, protože z mého pohledu je tento princip:

1. Nesmyslně složitý.
2. Jasně diskriminační, protože kdo vždy stráví polovinu každé směny v měsíci dejme tomu z celkového fondu 176 hodin (předpokládejme že má 8hodinové směny) v měsíci v rizikové práci tj. 88 hodin/měsíc nebude mít žádný nárok na povinný příspěvek, protože neodpracoval ani jednu směnu v riziku a na druhé straně stojící zaměstnanec pracující 3 krát v měsíci např. po 5 hodinách práce v riziku ve třech 8 hodinových směnách při odpracování 15hodin v riziku nárok na povinný příspěvek má, to je k smíchu/pláči.
3. A co přesčasy? – přece i při přesčasové práci mohu pracovat v riziku ne? Takže to je nabádání zaměstnavatele, aby ty rizikové práce odkládal na nařízené přesčasy a tím se vyhnul povinnému příspěvku? No to snad ne?

Za mě: „děravé jako cedník“. Přitom přece stačilo říct: odpracuje-li např.:  někdo 24 hodin (nebo jiný počet hodin) práce v riziku/měsíc má příspěvek, kdo neodpracuje nemá.

Povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců

Vše bude transparentní. Budeme mít novou informační povinnost pro zaměstnavatele a stejně tak zaměstnanec bude muset požádat o uplatnění svého práva na tyto příspěvky.

Z pohledu zaměstnavatele

Aby o povinném příspěvku a pravidlech zaměstnanec vůbec věděl, bude povinností každého zaměstnavatele takové zaměstnance písemně seznámit. Zaměstnavatelům tak přibude nová informační povinnost v tomto duchu:

Zaměstnavatel písemně informuje zaměstnance o právu na povinný příspěvek a o způsobu jeho uplatnění před tím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. Plní-li zaměstnavatel informační povinnost v elektronické podobě, musí být informace přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji mohl uložit a vytisknout.

Doplňme přechodná ustanovení: Zaměstnavatel splní informační povinnost vůči zaměstnanci, který vykonává rizikovou práci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Jinými slovy nejpozději do 15.ledna 2026 je nutné dané zaměstnance o těchto skutečnostech informovat. Což považuji za logické a správné!

Dále bude platit, že zaměstnavatel automaticky vydá zaměstnanci jednorázové potvrzení o tom, že zaplatil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří, nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž povinný příspěvek poprvé zaplatil.

Z pohledu zaměstnance

Zaměstnanec, kterého se výše uvedené týká, respektive může týkat, si musí o povinný příspěvek nejprve požádat a uplatnit tak svoje právo na něj v oznámení. Bude dále platit, že prvním rozhodným obdobím, za které vzniká povinnost zaměstnavatele zaplatit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří, je první rozhodné období následující po dni, kdy zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek.

Oznámení bude muset mít určité parametry a bude možné jej podat písemně, či v jiné formě, což netuším co tím básník myslí, takže zůstaňme prosím u písemné formy.

PS: Vzory Informační povinnosti, Oznámení zaměstnance i Potvrzení o zaplacení jsem slíbil, že připravím a zveřejním, jak se vše dostane do sbírky zákonů!

Pokud jste tedy pochopili výše uvedené procesy, je vám jasné, že poprvé vyplatíte povinný příspěvek na penzijka zaměstnancům za období únor 2026, tedy reálně někdy v březnu (nejpozději do konce března 2026). Dřív se to moc stihnout nedá, proč? Inu proto že:

15. Do 15.ledna 2026 nejpozději zaměstnance informuji.
16. Pak v lednu zaměstnanci oznámí, že příspěvek chtějí.
17. Tak první období, v němž se příspěvek může objevit je měsíc následující po oznámení zaměstnance, a to je únor 2026.

PS: Podle mého názoru absolutně nic nebrání tomu, pokud byste chtěli přesto, že by vše časově proběhlo jak je výše narýsováno, dát onen povinný příspěvek již za lednové období zpracování. Je to k dobru zaměstnanci a v rozporu s dobrými mravy to ani omylem není. To už ale nechávám na vás.

Nu a nyní několik evergreenových otázek ze školení, které se objevují jako přes kopírák na všech školeních, kde je toto téma předestřeno.

Otázka 1.: A co když jsem zaměstnance informoval, ale on neoznámil uplatnění svého práva na příspěvek.

Odpověď: Zaměstnanec má svou hlavu a je na jeho svobodném uvážení, zdali své právo uplatní nebo neuplatní. Pokud své právo neuplatní, tak vás to nezajímá. Nemáte příspěvek kam poslat, tak jej prostě neřešíte. Zaměstnanec je ale v takovém případě „hloupý“, protože se svou liknavostí a např. leností založit si „penzijko“ okrádá o peníze. Ale to je jen čistě jeho problém.

Otázka 2.: Naše firma již dnes ale přispívá všem zaměstnancům např.: 1 tis. Kč/měsíčně na libovolný produkt spoření na stáří. Jak to bude korelovat s novými povinnými příspěvky na „penzijka“.

Odpověď: Pokud již nyní zaměstnavatel poskytuje dobrovolné příspěvky na spoření na stáří, jsou dvě možnosti. Buď např. onu 1tis. Kč/měsíčně, jakožto dobrovolný příspěvek dále ponechá pro všechny zaměstnance a nad to poskytne onen povinný příspěvek na „penzijka“, a nebo a to je druhá možnost, která je ekonomičtější, to proti sobě započte. Tzn. promění onen dobrovolný příspěvek za povinný! Což je rovněž legitimní postup.

Jen si dejte pozor, aby vám to smluvně s něčím nekolidovalo. Příkladem může být situace, kdy zaměstnavatel garantujete nějakým dokumentem zaměstnanci např. 1 tis. Kč příspěvku na životko. Tak pak samozřejmě, když mu garantuju životko smlouvou, nemůžu mu to sebrat a zaměnit za povinné penzijko. Půjde ale o velmi okrajové případy, protože zaměstnavatel má typicky tyto formy benefitů ve vnitřních směrnicích a podobně. Tak si pouze zkontrolujte pravidla, která ve firmě stran těchto dobrovolných benefitů máte uvedena.

Samozřejmě, že z pohledu daní bude nepodstatné, zdali půjde o povinný či dobrovolný příspěvek. Vše se hodí na jednu haldu a do 50 000 Kč/rok od jednoho zaměstnavatele vůči jednomu zaměstnanci půjde na straně zaměstnance o od daně osvobozený příjem!

Největší lahůdka na závěr

Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se pro účely odstavců 1 a 2 § 5a zákona č. 589/1992 Sb. považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří.

Zjednoduším to, neb se to bude týkat okrajovější množiny zaměstnavatelů. Představte si, že máte např. zaměstnance a on pracuje v rizikovosti práce 4 (tomu odpovídá vyšší míra odvodu pojistného za organizaci), ale on zároveň v daném měsíci pracuje i v rizikovosti 3 a jednom z výše uvedených faktorů. Pokud by se tedy stalo, že se daného zaměstnance bude týkat povinný příspěvek, protože odpracuje 3 nebo více rizikových směn v kategorii prací 3, tak i přesto, že by se jeho vyměřovacího základu jinak měla týkat výší míra odvodu pojistného za organizaci, tak se to nestane, protože povinný příspěvek na penzijko bude mít přednost. S dovolením toto ponechám bez komentáře,

K výše uvedenému tématu se ještě v budoucnu naposledy vrátím, jakmile dojde k jeho schválení a integraci do sbírky zákonů. Hezké léto.

                                                                                                                                                                                                                 Tomáš Smutný

Upozornění:  

ZÁZNAM ŠKOLENÍ - Změny v mzdové agendě se zaměřením na Velkou FLEXI novelu Zákoníku práce v praktických příkladech + další záležitosti personální a mzdové agendy Spousty změn v pasážích Zákoníku práce, na které jste byli léta zvyklí se mění. Z mého pohledu jsou to ale změny ve skrze pozitivní. Pojďte se včas připravit na nová pravidla stanovování zkušebních dob, výpovědních lhůt, dovolené a dalších záležitostí. Pozor i v průběhu roku 2025 přijdou další důležité změny. Záznam z tohoto školení si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.