Průměrný hodinový výdělek je velice podstatnou a citlivou hodnotou v rámci odměňování, kterou používáme pro účely příplatků, náhrad, odstupného atd. Postupy výpočtů bychom tedy měli ovládat zcela dokonale. Zjednodušeně řečeno průměrný výdělek se stanovuje dvěma možnými způsoby:

1. „Klasicky“ - z předchozího kalendářního čtvrtletí a vněm dosažených příjmů stejně jako odpracovaných hodin.
2. Jako „pravděpodobný“ (který musíme použít tehdy, když v rozhodném období předchozího kalendářního čtvrtletí nemá pracovněprávní vztah (PPV) alespoň 21 odpracovaných dní. Co znamená odpracovaný den je pospáno detailně zde.

V níže uvedeném textu bychom se věnovali čistě pravděpodobnému výdělku, na který se často ptáte.

Pravděpodobný výdělek se vypočte z pravděpodobné výše mzdy/platu/odměny s přihlédnutím k nadtarifním složkám mzdy, které by zaměstnanec pravděpodobně měl (kterých by pravděpodobně dosáhl). Je více než vhodné (skoro bych řekl nutné), aby zaměstnavatel určil postup pro výpočet pravděpodobného výdělku vnitřním předpisem nebo ho sjednal v kolektivní smlouvě. To je důležité nejen pro teoretické kontroly ze strany inspekce práce, ale rovněž proto, abyste postupovali vůči zaměstnancům jednotně, transparentně a rovněž proto aby zaměstnanec nemohl v budoucnu rozporovat, že jste postupovali jinak u něj a jinak u jeho kolegy. Zkrátka máte na to „kuchařku“.

Zákoník práce definuje 3 způsoby určení pravděpodobného výdělku.

• z předpokládané výše mzdy, nebo
• ze skutečných výdělků zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty,
• ze skutečně dosažené mzdy s přihlédnutím k obvyklé výši nadtarifních složek mzdy.

Ad 1. Pravděpodobný výdělek se stanoví z předpokládané mzdy (platu), tedy ze mzdy, která byla se zaměstnancem sjednána, nebo ji zaměstnavatel určil mzdovým výměrem či jakkoli jinak.

Příklad 1

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. března. Od 5. 3. do 26. 3. byl v pracovní neschopnosti. Jeho deklarovaná tarifní mzda činí 30 000 Kč a nadtarifní složky jsou stanoveny ve výši 20 % tarifní mzdy. Pracuje ve stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin týdně, která je rovnoměrně rozvržena a směny jsou rozvrženy v délce 8 hodin na běžné pracovní dny (PO - PÁ). Zaměstnavatel zvolil pro výpočet pravděpodobného průměrného hodinového výdělku postup, který vychází ze stanovené mzdy a veškerých dalších nadtarifních složek. Tento postup preferuje a určil si jej ve vnitřním předpisu jako výchozí. Pro účely DPN a náhrad potřebujeme znát hodnotu průměrného výdělku, jež bude platit v březnu a který by se následně pro potřeby DPN redukoval. 

Výpočet pravděpodobného výdělku: 

Na úvod a pro úplnost uveďme, že se z hlediska existence PPV nacházíme v prvním kvartálu roku, a tedy rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku předchozího kal. čtvrtletí je poslední kvartál předchozího roku. Tam ale samozřejmě PPV ani neexistoval (tudíž je jasné, že tam nemá odpracováno alespoň 21 dní).

Celková pravděpodobná výše mzdy = tarifní mzda + nadtarifní složka = 30 000 + 6 000 = 36 000 Kč

36 000 : (4,348 x 40) = 206,992 Kč/hod, kde:

• 4,348 je průměrný počet týdnů v měsíci,
• 40 je stanovená týdenní pracovní doba, jenž je dotyčnému rozvrhována do směn!

V případě náhrad v DPN se vyjde z pravděpodobného hodinového výdělku ve výši 206,992 Kč (musí být dále pro potřeby náhrady DPN samozřejmě redukován, což nyní řešit nebudeme). Tento pravděpodobný výdělek bude platit „jen“ v březnu. K 1.dubnu bude nutné opět přistoupit k výpočtu průměrného výdělku, protože máme další kvartál. V ten moment bude rozhodným obdobím první kvartál rolu, kde již dotyčný pracoval. Ovšem opět tam nepracoval alespoň 21 dní, ale nějaké dny pracoval. V tomto případě je tedy možné postupovat nejen variantou 1) ale i variantou výpočtu 3), protože v rozhodném období sice není odpracovaných alespoň 21 dnů, ale něco tam odpracováno je, nu a to je jeden z důvodů, proč mít priority postupů stanovení pravděpodobného výdělku popsány např. ve vnitřní předpisu.

Ad 2. Pravděpodobný výdělek se vypočte jako aritmetický průměr ze skutečných průměrných výdělků alespoň tří zaměstnanců (PPV) vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Tento postup stanovil zaměstnavatel ve vnitřním předpisu.

Jde o stejné zadání viz Příklad 1. a je nutné znát průměrný výdělek v březnu.

Zaměstnanec (PPV) A má k 1. lednu průměrný výdělek ve výši 148,563 Kč/hod.

Zaměstnanec (PPV) B má k 1. lednu průměrný výdělek ve výši 152,312 Kč/hod.

Zaměstnanec (PPV) C má k 1. lednu průměrný výdělek ve výši 145,501 Kč/hod.

Zaměstnanec D (je náš zaměstnanec z příkladu 1) u něhož počítáme pravděpodobný průměr neodpracoval v předchozím období 21 pracovních dnů. Jaký bude jeho průměrný výdělek v březnu, kde začal pracovat (v režimu pravděpodobného)?

Použije se pravděpodobný výdělek (148,563 + 152,312 + 145,501) : 3 = 148,792 Kč/hod.

Tento průměrný výdělek by pak platil celý březen a byl by použit pro účely DPN. K 1. dubnu by bylo zapotřebí jít opět cestou pravděpodobného výdělku, protože rovněž není v předchozím kvartálu odpracováno alespoň 21 dní. Tato metoda aritmetického průměru od jiných zaměstnanců (respektive přesněji řečeno PPV) by se tedy mohla použít znovu, pochopitelně opřená o nové hodnoty průměrných výdělků výše uvedených PPV.

Poznámka: mě osobně tento způsob přijde v praxi jen stěží uchopitelný a systémově téměř NEalgoritmizovatelný,

Ad 3. Pravděpodobný výdělek se stanoví ze mzdy, které zaměstnanec dosáhl v předchozím čtvrtletí, i když v něm neodpracoval ani 21 dnů. Znovu upozorňuji: něco tam mít ale odpracováno musí, jinak by tento postup nešel použít.

Navažme i nyní na Příklad 1.viz výše. Je jasné, že pro březen není možné tuto metodu použít. Protože v předchozím kvartále (tj. poslední čtvrtletí předchozího roku dotyčný ani nepracoval). Tato metoda by ale byla použitelná pro průměrný výdělek k 1. dubnu neb dotyčný v průběhu března nějaký ten den odpracoval. 

Řekněme, že v březnu dotyčný odpracoval 10 směn po 8 hodinách a obdržel 16 140 Kč.

Průměrný výdělek by byl pak touto metodou vypočten takto:

16 140 : 80 = 201,75 Kč /hod

Jedná se v podstatě o stejný princip, který používáme u klasické formy výpočtu průměrného výdělku bod A) na začátku textu, kde vycházíme z reálně dosažených příjmů a odpracovaných hodin. 

Poznamenejme na závěr, že zjištěný pravděpodobný výdělek v jakékoli z výše uvedených metod platí pak pro dotyčného po celé čtvrtletí a měnit jej v tomto čtvrtletí nelze!

Stejně tak poznamenejme, že průměrný výdělek stanovený jakoukoli z výše uvedených variant NIKDY nesmí být nižší v komerční sféře než hodinové vyjádření minimální mzdy pro daný směnný režim a stejně tak nesmí být v rozpočtové (platové) sféře nižší než zaručený hodinový plat.

Jak vidno výše, existují tři metody výpočtu, které lze v souladu se ZP legitimně použít. Znovu opakuji, že posledně jmenované nelze použít za všech okolností. A když existuje více metod, měli bychom si nastavit ve vnitřním předpisu pravidla, která jasně specifikují, kterou metodu a kdy používáme. Případně pokud používáme více metod, tak za jakých okolností používáme tu či onu. 

                                                                                                                                                                                                                 Tomáš Smutný

Upozornění:  

ZÁZNAM ŠKOLENÍ - Zdaňování příjmů ze závislé činnosti 2025/2026 a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025  Připravujete se na roční zúčtování daně? Neorientujete se dokonale ve všech slevách na dani, nezdanitelných základech daně i daňových zvýhodněních. Co vše potřebujete mít v rukou pro správné zpracování ročního zúčtování, kdo za ně odpovídá? Záznam z tohoto školení si můžete objednat za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.

ZÁZNAM ŠKOLENÍ - Aktuality ze mzdové a personální oblasti pro rok 2026  Seminář je určen pro začínající i pokročilé mzdové účetní, personalisty, případně vedoucí zaměstnance, kteří chtějí získat ucelený přehled nad touto širokou problematikou a být v souladu s legislativními postupy.  Záznam z tohoto školení bude k dispozici od 21. ledna a objednat si ho můžete již nyní za 2 500 Kč na adrese mzdyapp@tcc.cz.