V této sekci Vám chceme poskytnout konkrétní informace nebo rozbory aktuální problematiky. Některé články jsou napsané přímo pro náš web, jiné pro některé z našich partnerských médií. Ohledně produktů a služeb, které poskytujeme v oblasti mezd a pracovního práva, je pro Vás vytvořen jednoduchý přehled, který naleznete zde.
Od ledna 2025 v závislosti na valorizačním mechanismu zakotveném ve Sbírce zákonů pod číslem 260/2022 dochází k navýšení vyměřovacího základu za nějž je plátcem pojistného stát z hodnoty 15 440 (platná v roce 2024) na 15 749 Kč.
Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době platí pro zaměstnavatele stejné podmínky jako pro zaměstnance. Jedinou výjimkou je pouze situace spojená s prvními 14 kalendářními dny trvání dočasné pracovní neschopnosti z jakéhokoli důvodu, popř. karantény, kdy zaměstnavatel nesmí se zaměstnancem pracovní poměr zrušit.
Údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2025 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2025 a o zvýšení důchodů v roce 2025 jsou uvedeny v předpisu č. 282/2024 Sb., který nabývá účinnosti 1.1.2025.
Lekli jste se horké novinky v oblasti srážek ze mzdy platné od 1. 10. 2024? Nevadí, máme pro vás videozáznam, jenž v příkladech objasňuje přesně, o co konkrétně jde a jak se vás tato změna dotkne! Záznam je součástí „balíčku“, jež osahuje kompletní pravidla výpočtu srážek ze mzdy v roce 2024.
Změna ve srážkách ze mzdy/platu/odměny díky předpisu 252/2024 Sb., jenž nabyla účinnosti od 1.10.2024 a poprvé se tak použije pro období zpracování mezd za říjen 2024, tedy někdy na začátku listopadu 2024, spočívá jednoduše v tom: „Vydobýt z dlužníků ještě víc v situacích, kdy mají 4 a více exekucí“.
S předpokládanou účinností od 1.ledna 2025 v rámci sněmovního tisku 706, jenž zatím nebyl schválen, dochází k rozšíření digitalizace na ostatní sociální události pohledem nemocenského pojistného.
Jak jsem slíbil, rád bych vás s každým zásadnějším tématem, jenž bylo publikováno v zákoně 230/2024 Sb. (Flexi novela ZP) seznámil. První díl věnujme novince v podobě stanovení minimálních mezd. V článku se dotkneme i zrušení zaručených mezd.
Dle množství dotazů soudě, řešíte téměř všichni nyní jedno a totéž, a to je DPP 😊.
Ptali jste se velmi často v posledních dvou týdnech, který den vyplnit jako „datum vzniku“ v případě výkazu Přihláška do registru zaměstnavatelů v situacích, kdy se jednalo o firmy dříve u ČSSZ neregistrované, zaměstnávající jen nemocensky nepojištěné dohodáře. Nyní k tomuto tématu vydala ČSSZ zprávu, která tyto principy popisuje.
V Zákoníku práce konkrétně v § 75 odst. 2, je psáno, a bylo to samozřejmě zmíněno i ve výše uvedeném článku, že doby uvedené v § 348 odst. 1, které se považují za výkon práce, se do maximálního rozsahu práce (300 hod/rok a zaměstnavatele) v DPP nezapočítávají. No jo, ale DPČ není DPP!
V článku Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce od července 2024 byly shrnuty zásadní obrysy změn týkajících se zaměstnání v DPP od července 2024. Na jednu důležitou informaci jsem vás ale neupozornil, protože mi „docvakla“ až následně.
Dnes se podíváme na změny, které od ledna 2025 začnou platit v Zákoně o daních z příjmů. Půjde o rozlišení uplatnění Srážkové a Zálohové daně při neučiněném Prohlášení poplatníka k dani z příjmu.
Smrtí zaměstnance sice přirozeně skončí jeho pracovní poměr (pracovněprávní vztah tedy i DPP, DPČ atd.), avšak jeho peněžité nároky z pracovně právního vztahu jeho smrtí nezanikají a přecházejí do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti.
Od 1. července 2024 budou zaměstnavatelé do 20. dne měsíce následujícího reportovat všechny zaměstnance, jež v předchozím období byli zaměstnáni na DPP, a to bez rozlišení výše příjmu těchto DPP a skutečnosti, zda DPP podléhali či nikoli odvodu pojistných.
V případě zaměstnávání cizinců mají zaměstnavatelé povinnost hlásit tuto skutečnost Úřadu práce ČR.
Výše uvedená úprava je de-facto jediným fragmentem této části konsolidačního balíčku jenž skutečně vejde v platnost a novými změnami se neruší.
V rámci třetího čtení dne 17.4.2024 byl v poslanecké sněmovně schválen pozměňovací návrh Sněmovního tisku 570, konkrétně jde o tento pozměňovací návrh, který přináší skutečné řešení výše uvedené problematiky.
Zaměstnanec může zrušit pracovní poměr ve zkušební době kdykoli a z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, ale zrušení musí oznámit zaměstnavateli písemně, jinak je zrušení neúčinné.