V této sekci Vám chceme poskytnout konkrétní informace nebo rozbory aktuální problematiky. Některé články jsou napsané přímo pro náš web, jiné pro některé z našich partnerských médií. Ohledně produktů a služeb, které poskytujeme v oblasti mezd a pracovního práva, je pro Vás vytvořen jednoduchý přehled, který naleznete zde.
Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna zvýšit minimální mzda. Bude o tom rozhodovat vláda.
Od ledna 2022 se u měsíčně odměňovaných zaměstnanců v plném úvazku navyšuje hodnota minimální mzdy na hodnotu 16 200 Kč. Pro zaměstnance odměňované hodinovou mzdou ve stanovené pracovní době 40 hodin/týden bude platit nově minimální hodinová mzda ve výši 96,4 Kč/hod.
Finanční správa zveřejnila nové vzory tiskopisů k dani z příjmů ze závislé činnosti, k dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2021 a pro zdaňovací období 2022.
1. ledna 2022 nabývá účinnosti předpis č. 356/2021 Sb., který udává změnu výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a jeho přepočítacího koeficientu, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a zvýšení důchodu v roce 2022. MPSV pravidelně sděluje částky redučkních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu ve sdělení č. 380/2021 Sb.
Ve sbírce zákonů se dne 18. 10. 2021 objevila Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí 375/2021 Sb. Tato vyhláška je v souladu s § 189 odst. 2) Zákoníku práce v situaci, kdy se cena pohonných hmot v průběhu roku zvýší či sníží alespoň o 20 %. Vyhláškou se zvyšuje průměrná cena automobilového benzinu 95 oktanů.
Díky vyhlášce se zvyšuje průměrná cena automobilového benzinu 95 oktanů z 27,80 Kč na 33,80 Kč. Jelikož účinnost této změny je od 19. 10. 2021, použije se zvýšená sazba při výpočtu cestovních náhrad při pracovních cestách již od tohoto dne!
Pozor: Ceny nafty se rovněž zvýšily, ale k navýšení průměrné ceny ve vyhlášce nedošlo, takže řidiči s dieselovými motory budou muset i nadále prokazovat vyšší cenu dokladem o nákupu nafty.
V tomto článku je věnován prostor zásadním pravidlům týkajících se dohod mimo pracovní poměr a situacím, kdy u takových zaměstnanců dojde k DPN. Případně, kdy je jim nařízena karanténa. Zodpovíme několik hlavních otázek týkajících se DPN a ukážeme si výpočet na praktickém příkladu.
Dne 10. května 2021 jsme Vám zde na praktickém příkladě ukázali, jak správně vypočítat srážky ze mzdy. Nyní se pojďme podívat na stejný příklad, který ovšem je doplněn o náhradní výživné. I v tomto článku jsou uvedené texty věnovány složitým pravidlům výpočtu srážek ze mzdy. Vysvětlíme zde různá zákoutí výpočtu s důrazem na výživné.
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o nemocenském pojištění (Sněmovní tisk 695), která rozšiřuje možnosti získání ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného tak, aby lépe umožňovaly péči o blízké. Změny se týkají také otcovské poporodní péče, kterou novela prodlužuje na dva týdny. Pokud změny schválí Senát a podepíše prezident, vejdou v účinnost 1. 1. 2022.
Dne 23. června jsme Vás s předstihem informovali v článku “Hranice pro uplatnění daňového bonusu, zvýšení daňových zvýhodnění na děti“ o dopadu Sněmovního tisku 1116. Tento Sněmovní tisk byl po doplněních ze strany Senátu znovu projednáván Poslaneckou sněmovnou, a po podpisu prezidenta bude uveřejněn ve Sbírce zákonů. Nicméně, na posledních chvíli došlo ještě k podstatným změnám ve vztahu k účinnosti obou v článku popisovaných záležitostí.
Od 1. ledna 2022 se mění Vyměřovací základ osob, za které je plátcem zdravotního pojištění stát.
Tripartita se neshodla na tom, jak by se měla od ledna 2022 zvýšit minimální mzda. Však kdy se naposledy shodla, že? Pojďme se více podívat pod pokličku změny minimální mzdy či zaručené mzdy v příštím roce.
Za účelem udržení zaměstnanosti v krizových situacích (nejen v době covidové pandemie) míří tzv. Kurzarbeit pomalu ale jistě do Sbírky zákonů. Jedná se o sněmovní tisk 1025, jehož součástí je krom výše zmíněné částečné práce také několik změn zákona o zaměstnanosti. Pozor také na změnu zákona o Nemocenském pojištění - o tom až příště.
Jedním z historických problémů týkající se oblasti exekucí byla možnost „dvojího“ postihu příjmu zaměstnance. A to jednak formou srážek ze mzdy, a poté bohužel také postižením financí na bankovním účtu zaměstnance, kam mu zaměstnavatel zaslal zbývající část mzdy po provedení srážek ze mzdy. Z čeho pak měl zaměstnance vlastně žít? Praxe se tak s touto problematikou vypořádávala tak říkajíc „po svém“ například výplatou mzdy v hotovosti nebo zasíláním mzdy na platební účet jiné osoby než byl sám zaměstnanec. Aby se podobným situacím předešlo, byl do legislativy zakotven institut tzv. chráněného účtu.
Novela 285/2020 Sb. (zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákoník práce“) platná od ledna letošního roku přinesla v § 203a odst. 3 novinku, kdy má zaměstnavatel od 1. 1. 2021 nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu (dále jen „náhrada mzdy“) poskytnuté zaměstnanci při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež ze státního rozpočtu.
Náš další článek se týká změny plátce mzdy a s tím související určení správného pořadí pohledávek. V tomto článku Vám Tomáš Smutný vysvětlí na praktickém dotazu, jak nejlépe tuto svízelnou situaci vyřešit.
S návazností na kapitolu Srážky ze mzdy se nyní podíváme na praktický příklad, který řeší situaci, kdy existuje více plátců mzdy.
Od 1. července 2021 začne platit kontroverzní zákon o náhradním výživném, které bude stát nejprve poskytovat vyživovaným osobám jakožto dávku státní sociální podpory, aby je pak (možná) následně sám po dlužníkovi vymáhal.
Srážky ze mzdy jsou jednou z nejobtížnějších pasáží mzdového účetnictví, a proto není divu, že dotazy mzdových účetních směrují právě k této problematice velmi často. Blíží se změna v podobě tzv. Náhradního výživného s platností od 1. července 2021, ale o té až jindy. Níže uvedené texty nejsou věnovány základním pravidlům výpočtů srážek ze mzdy, ale naopak těm velmi složitým. Věnujeme tedy prostor tohoto článku vysvětlení nejzazších zákoutí výpočtu srážek ze mzdy s důrazem na výživné! K tomu slouží praktický příklad Tomáše Smutného v tomto článku.
Senát dal 28. dubna 2021 zelenou „Izolačce“ do konce června. Senátoři schválili návrh na prodloužení vyplácení mimořádného příspěvku pro zaměstnance v karanténě a izolaci – tzv. Izolačky – až do konce června letošního roku. Takzvaná Izolačka, tedy mimořádný příspěvek pro zaměstnance, kterým byla nařízena karanténa, zvyšuje náhradu mzdy o 370 Kč za kalendářní den, a to nejvýše na úroveň 90 procent průměrného výdělku. Sněmovní tisk 1205 se tak velmi rychle integroval do Sbírky zákonů jako Předpis číslo: 182/2021 Sb.
S účinností od 1. ledna 2021 došlo k zavedení tzv.: stravenkového paušálu jakožto dalšího „benefitu“, čímž bylo umožněno, aby zaměstnavatelé mohli zaměstnancům poskytovat další formu daňově zvýhodněného Příspěvku na stravování. Detaily se dozvíte v článku Tomáše Smutného.