V této sekci Vám chceme poskytnout konkrétní informace nebo rozbory aktuální problematiky. Některé články jsou napsané přímo pro náš web, jiné pro některé z našich partnerských médií. Ohledně produktů a služeb, které poskytujeme v oblasti mezd a pracovního práva, je pro Vás vytvořen jednoduchý přehled, který naleznete zde.
V Zákoníku práce konkrétně v § 75 odst. 2, je psáno, a bylo to samozřejmě zmíněno i ve výše uvedeném článku, že doby uvedené v § 348 odst. 1, které se považují za výkon práce, se do maximálního rozsahu práce (300 hod/rok a zaměstnavatele) v DPP nezapočítávají. No jo, ale DPČ není DPP!
V článku Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce od července 2024 byly shrnuty zásadní obrysy změn týkajících se zaměstnání v DPP od července 2024. Na jednu důležitou informaci jsem vás ale neupozornil, protože mi „docvakla“ až následně.
Dnes se podíváme na změny, které od ledna 2025 začnou platit v Zákoně o daních z příjmů. Půjde o rozlišení uplatnění Srážkové a Zálohové daně při neučiněném Prohlášení poplatníka k dani z příjmu.
Smrtí zaměstnance sice přirozeně skončí jeho pracovní poměr (pracovněprávní vztah tedy i DPP, DPČ atd.), avšak jeho peněžité nároky z pracovně právního vztahu jeho smrtí nezanikají a přecházejí do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti.
Od 1. července 2024 budou zaměstnavatelé do 20. dne měsíce následujícího reportovat všechny zaměstnance, jež v předchozím období byli zaměstnáni na DPP, a to bez rozlišení výše příjmu těchto DPP a skutečnosti, zda DPP podléhali či nikoli odvodu pojistných.
V případě zaměstnávání cizinců mají zaměstnavatelé povinnost hlásit tuto skutečnost Úřadu práce ČR.
Výše uvedená úprava je de-facto jediným fragmentem této části konsolidačního balíčku jenž skutečně vejde v platnost a novými změnami se neruší.
V rámci třetího čtení dne 17.4.2024 byl v poslanecké sněmovně schválen pozměňovací návrh Sněmovního tisku 570, konkrétně jde o tento pozměňovací návrh, který přináší skutečné řešení výše uvedené problematiky.
Zaměstnanec může zrušit pracovní poměr ve zkušební době kdykoli a z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, ale zrušení musí oznámit zaměstnavateli písemně, jinak je zrušení neúčinné.
V rámci třetího čtení byl v poslanecké sněmovně schválen pozměňovací návrh Sněmovního tisku 570, konkrétně jde o tento pozměňovací návrh, který přináší podstatné změny stran výše uvedené problematiky.
Cílem změny je nejen urychlení procesů a snížení chyb při zpracování exekuční agendy, ale také větší transparentnost a sledovatelnost exekučních příkazů, které dnes tečou cestou datových schránek v čitelné PDF podobě.
Údaje ISPV se od letošního roku 2024 budou posílat pouze v červenci (za leden až červen aktuálního roku) a potom v lednu dalšího roku (za celý právě ukončený rok).
Státní příspěvek na zaměstnávání postižených se od dubna 2024 díky nařízení vlády 70/2024 Sb. zvedá o 1 500 Kč z původních 14 200 Kč na 15 700 Kč.
Ke konci ledna 2024 byl vydán finanční správou nový vzor výkazu "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti" - vzor 32. Změna oproti předešlému vzoru spočívala nejen v čísle vzoru výkazu a v odstranění slevy na studenta, ale také v přepracování řádku 10 a to je také důvod pozdějšího vydání vzoru tohoto výkazu.
U „dohodářů“ hrají roli zcela jiné limity a omezení, kterým jsme se věnovali v jednom z předchozích článků. Je to limit 300 hodin/rok v rámci všech DPP daného zaměstnance a jednoho jeho zaměstnavatele. A limit platící pro každou DPČ daného zaměstnance zvlášť a ten zní: do poloviny stanované týdenní pracovní doby.
Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu, případně odměny u DPČ a DPP, ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy se poskytuje v délce čerpání dovolené, na jejímž základě došlo k nepřítomnosti, ve vypsaných směnách.
Nárok na dovolenou je od ledna 2021 opřen vždy o tzv. týdenní fond pracovní doby, která je zaměstnancům rozvržena do směn.
Pojďme se věnovat problematice pouze omezení zaměstnavatelů stran rozsahu výkonu práce jednoho zaměstnance a jím vykonávaných prací na základě dohod mimo pracovní poměr pohledem Zákoníku práce (dále jen ZP).
Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.