S účinností od 1. ledna 2021 došlo k zavedení tzv.: stravenkového paušálu jakožto dalšího „benefitu“, čímž bylo umožněno, aby zaměstnavatelé mohli zaměstnancům poskytovat další formu daňově zvýhodněného Příspěvku na stravování. Zákonem 609/2020 Sb. byl novelizován zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů" nebo „ZDP"). V souladu s § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je tak u zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozena: „hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70% horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin". Dále je pak třeba poznamenat, že v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP může zaměstnavatel uplatnit jako daňově účinné náklady na:

 „provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů".

Jedná se tedy o definici daňových pravidel nutných k posouzení poskytování různých forem „benefitů“ zaměstnancům v podobě:

  • Nepeněžní v rámci vlastního stravovacího zařízení
  • Nepeněžní na poskytování stravenek
  • Peněžní ve formě stravenkového paušálu

Následující text je věnován čistě a jen nové formě benefitu tzv.: Stravenkovému paušálu a to formou FAQ (Frequently Asked Questions) česky: často kladených dotazů.

Dotaz 1

Chtěli bychom našim zaměstnancům poskytovat stravenkový paušál ve výši 100 Kč/den. Jak bude takový příspěvek daňově posuzován z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele. Je vůbec možné takto stravenkový paušál poskytovat? Marie S.

Odpověď: V případě poslední položené otázky lze zcela jistě lakonicky konstatovat „ANO, je to možné!“ Je však nutné si uvědomit, co to v praxi vlastně přesně znamená. Aby platilo níže uvedené, je třeba poznamenat, že 100 Kč příspěvku nesouvisí s dnem tak, jak je uvedeno v dotazu, ale s vypsanou směnou, kterou rozvrhuje zaměstnavatel a dále v takové směně musí dotyčný odpracovat alespoň 3 hodiny.  Slovo „odpracovat“ znamená odpracovat „rukama“, nelze brát do úvahy „fiktivní“ odpracované doby tak jako je známe např. v případě posuzování nároků na řádnou či dodatkovou dovolenou.  

Horní hranice stravného pro zaměstnance odměňované platem platného pro rok 2021 při pracovních cestách trvajících 5 a12 hodin činí 108 Kč. Z této částky je 70 % pro účel příspěvku na stravování od daně osvobozeným plněním. 70% z 108Kč = 75,60 Kč. To tedy znamená v kontextu výše uvedeného dotazu, že z pohledu:

Zaměstnance:

Bude za každou směnu při splnění výše uvedených podmínek poskytnuto 75,60 Kč příspěvku (stravenkového paušálu) a toto plnění bude od daně osvobozeným příjmem nepodléhajícím odvodu pojistného. Dále pak částka nad tuto hodnotu (75,60) tj: 100 – 75,60 =24,40 Kč nebude od daně osvobozený příjem a takové částky pak budou podléhat odvodu daně a též odvodu pojistného (SP i ZP).

Z pohledu Zaměstnavatele:

Pak bude částka celých 100 Kč daňově účinným nákladem, protože v souladu s §24 odst.2 písm j) bod 4 Zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) není příspěvek nijak limitován!

Dotaz 2

Je nárok na příspěvek na stavování formou stravenkového paušálu (aby nebyl odvod zdravotního pojistného a sociálního pojistného) když si zaměstnanec vezme např.: 0,5 dne dovolené a má směnu 8 hod denně? Slyšela jsem na to různé názory a dokonce i daňový poradci se v názoru rozcházejí. Libuš G.

Odpověď: V souvislosti s peněžitým příspěvkem na stravování se objevily (ve Vámi popsaném případě) dva protichůdné výklady k posuzování jedné směny pro daňové osvobození příspěvku u zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

Dle prvního výkladu musí zaměstnanec odpracovat celou rozvrženou směnu dle Zákoníku práce, aby byl peněžitý příspěvek na stravování od daně z příjmů osvobozen až do 70% horní hranice stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (75,60 Kč).

Dle druhého výkladu lze pro daňové osvobození peněžitého příspěvku na stravování uplatnit to, co je v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a to, že „přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny“.

Pokud by platil první výklad, nebylo by ve Vašem případě možné od daně z příjmů osvobodit peněžitý příspěvek na stravování, protože zaměstnanec neodpracoval celou svoji směnu. Tedy v případě čerpání půldne dovolené (jak uvádíte) nebo v případě návštěvy lékaře či jiných krátkodobých překážkách by zaměstnanec neměl nárok na daňové osvobození peněžitého příspěvku na stravování, protože neodpracoval celou svoji směnu.

Podle mého názoru je však první výklad nelogický a toto asi nebylo úmyslem zákonodárců při zavádění tohoto nového příspěvku.  Výklad číslo jedna považuji za nesprávný, a to z těchto důvodů:

  • Představme si, že zaměstnavatel zaměstnává dva zaměstnance Franta a Pepa. Franta pracuje v stanovené pracovní době nesměnného provozu 40 hodin/týden a zaměstnavatel mu rozvrhuje směny nerovnoměrně a to tak, že některé směny jsou 12 hodin dlouhé a jiné kratší. Pepa je naproti tomu zaměstnancem pracujícím v tzv. kratší pracovní době (lidově zkrácený úvazek) 15 hodin/týden. Zaměstnavatel rozvrhuje Pepovi směny tak, že každá je 3 hodiny dlouhá.

Představme si dále, že v jednom konkrétním dni Pepa odpracuje celou svou 3hodinovou směnu, kdežto Franta stráví jednu hodinu návštěvou lékaře a zbývajících 11 hodin ze své 12hodinové směny odpracuje.

Pokud by výklad jedna byl použit, tak potom by ab absudrum platilo, že Pepa by měl nárok na daňové osvobození příspěvku na stravování za tento den, ale Franta nikoli a to i přesto, že pracoval více než třikrát déle než Pepa.

  • Dále v kontextu daňového osvobození příspěvku na stravování viz § 6 odst. 9 písm. b) ZDP není psáno nikde nic o celé jedné směně, nebo dokonce o odpracování celé jedné směny, píše se jen o „jedné směně“.

Z výše uvedených důvodů je dle mého názoru první výklad nevyrovnaný a nelogický, a proto jej nepovažuji za správný. Takto to dle mého mínění zákonodárce nezamýšlel.

Potřeba je konstatovat, že konečné stanovisko může dát jedině GFŘ (případně soud). GFŘ se ale k této problematice zatím oficiálně nevyjádřilo a jedinou oporu tak lze hledat v publikacích odborníků. Jako příklad uveďme citaci z článku Ing. Matěje Nešlehy, člena Prezidia Komory daňových poradců, na str. 10 jenž se objevil v „Práci a mzdě č. 2/2021“, kde je uvedeno:

Stravenkový paušál je finanční příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, přičemž na straně zaměstnance je od daně z příjmů osvobozen za jednu směnu finanční příspěvek až do výše 75,60 Kč (což představuje 70% horní hranice stravného pro pracovní cestu 5 až 12 hodin). Podmínkou je, že pracovní směna trvá alespoň 3 hodiny.“

Závěrem: Druhý výklad je podle mého názoru správnější neb je logický a vyvážený, a proto i v situaci, kdy dotyčný odpracuje alespoň 3 hodiny ve vypsané směně, přestože neodpracoval celou vypsanou směnu, bude poskytnutý příspěvek na stravování od daně osvobozeným příjmem na straně zaměstnance a nebude tedy podléhat odvodu pojistného. Stejně tak se bude jednat o daňově účinný náklad na straně zaměstnavatele. 

Dotaz 3 

Jak je to v případě poskytování stravenkového paušálu v případě, kdy zaměstnanci pracují z domova v režimu dnes populárního home office? Je možné stravenkový paušál poskytnout a případně za jakých podmínek? Markéta D. 

Odpověď: Předně je potřeba uvést, že zaměstnavatel není povinen zaměstnancům přispívat na jejich stravování (s výjimkou pracovní cesty). Stravenkový paušál je dobrovolný zaměstnanecký benefit, který zaměstnavatel může podle svého uvážení poskytnout všem svým zaměstnancům, tedy i zaměstnancům, kterým je umožněn home office. Druhou věcí je však daňové posouzení.

Na straně zaměstnance nebude toto peněžní plnění (stravenkový paušál) podléhat zdanění pouze v případě, pokud zaměstnanec odpracuje alespoň 3 hodiny ve vypsané směně podle Zákoníku práce (viz. §78 odst. 1 písm. c)).  A v tom je zakopaný pes. Protože zaměstnavatel může v rámci home office řešit situaci ohledně rozpisu směn dvojím způsobem:

  1. Byť zaměstnanci nepracují na „standardním“ pracovišti zaměstnavatele, přesto jim zaměstnavatel rozvrhuje směny nadále tak, jakoby pracovali na „standardním“ pracovišti zaměstnavatele.
  2. Zaměstnanci pracují v souladu s §317 Zákoníku práce (tzv. domáčtí zaměstnanci).

Pokud by se jednalo o poskytnutí stravenkového paušálu ve prospěch zaměstnanců A), není pochyb o tom, že u takových zaměstnanců není v tomto směru žádný rozdíl oproti zaměstnancům pracujícím na „standardním“ pracovišti zaměstnavatele (tedy mimo režim home office). Stravenkový paušál by byl u takových zaměstnanců při odpracování 3 hodin v každé takto rozvržené směně od daně osvobozeným příjmem na straně zaměstnance a též daňově účinným na straně zaměstnavatele až do výše 75,60 Kč za každou takovou směnu.

Bohužel totéž neplatí pro kategorii zaměstnanců B) u nichž zaměstnavatel nerozvrhuje jejich práci do směn, to je v kompetenci, dle §317 ZP, samotného zaměstnance a protože se v takovém případě nelze bavit o vypsané směně, nelze ani splnit podmínku od daně osvobozeného příjmu v případě poskytnutí stravenkového paušálu a též by takový příspěvek nebyl daňově účinný z pohledu zaměstnavatele.  

Závěrem

I zaměstnancům pracujícím v režimu home office je možné stravenkový paušál poskytnout, avšak pro daňové posouzení je v prvé řadě klíčové to, jak si zaměstnavatel se zaměstnancem v podmínkách práce v režimu home office (dohoda, smlouva atd.) dohodli pravidla stran rozvržení směn. Bylo-li to s odkazem na §317 ZP, není podle mého názoru možné věrohodně prokázat splnění pravidel proto, aby se jednalo o příspěvek, jenž bude na straně zaměstnance od daně osvobozený a zároveň na straně zaměstnavatele daňově účinným. 

K tomuto tématu patří webinář Home office a jeho řešení v mzdové a personální agendě, který si můžete zakoupit na adrese mzdyapp@tcc.cz

  • délka: 58 minut
  • cena: 500 Kč
  • v ceně PDF materiál a vzory směrnic a dohod pro okamžité zavedení Home office do firmy