Nezabavitelné částky

Základní částka, která nesmí být sražena povinnému je dána jako (3/4 z (3860 + 6815 = 10675) = 8006,25 Kč, dosud to bylo 7872,75 Kč.

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu je dána jako (1/3 z 8006,25) = 2668,75 Kč, dosud to bylo 2624,25 Kč.

Tzn., že v roce 2022 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat opět s haléři a výpočty nezabavitelné částky se budou zaokrouhlovat až na závěr. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 8006,25 + (3 x 2668,75) = 16012,50 Kč, zaokrouhleno 16 013 Kč.

Hranice pro vznik částky zabavitelné bez omezení

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení, tj. (3860 + 6815) x 2 = 21 350 Kč (dosud 20 994 Kč).

Velmi stručný postup výpočtu srážek ze mzdy

  1. Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému (tj. na osobu povinného a na osoby, kterým je povinen poskytovat výživné).
  2. To, co zbyde, se porovná s částkou 21 350 Kč.
  3. Vše, co přesahuje částku 21 350 Kč, se srazí bez omezení a použije se primárně ve prospěch druhé třetiny zbytku čisté mzdy případně sekundárně ve prospěch první třetiny.
  4. Pokud je částka rovna nebo nižší než 21 350 Kč, zaokrouhlením se sníží na částku dělitelnou třemi směrem dolu. Koruny použité na snížení dělitelnosti třemi zůstávají povinnému.
  5. Pohledávky se odbavují tak, že druhá třetina je určena ke krytí přednostních pohledávek z výsadním postavením výživného. První třetina je určena pro krytí jakýchkoli pohledávek dle svého pořadí s výsadním postavením novinky roku 2022, kterou jsou náklady plátce mzdy. Detailněji níže.

Maximální výše třetin

Jedna třetina tedy může od ledna 2022 nabývat maximální hodnoty 7 116 Kč (dosud 6998 Kč).

Náklady plátce mzdy

Od začátku roku 2022 si budou moci zaměstnavatelé strhávat při exekuci paušální náklady. V roce 2022 si tak budou moci strhnout 50 Kč měsíčně na pokrytí nákladů, které jim vznikají se zpracováním exekucí v kontextu každého zaměstnance bez rozlišení počtu srážek. Výše paušální náhrady (50 Kč) je již definitivně stanovena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti: 517/2021 Sb. Týká se to ale jen exekucí. Na insolvence se nevztahuje i když? :

„Dle § 406 IZ platí, že o právech a povinnostech plátce mzdy dlužníka po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Z toho v obecné rovině dovozuji, že není vyloučeno náhradu nákladů uplatnit tam, kde bude rozhodnutí o schválení oddlužení vydáno po účinnosti daných ustanovení. V tomto směru se nicméně zaměstnavatel musí obrátit na insolvenčního správce, popř. insolvenční soud. Komora jakkoliv nemůže vykládat ustanovení insolvenčního zákona" (Exekutorská komora).

Paušální náhradu si plátce mzdy srazí z první třetiny zbytku čisté mzdy před všemi ostatními pohledávkami a tuto částku si ponechá. Jedná se tedy o superprioritní pohledávku v první třetině zbytku čisté mzdy.

Dle přechodných ustanovení se bude paušální náhrada týkat pouze exekucí, které byly zahájeny po účinnosti této novely. Podle bodu 12 přechodných ustanovení k novele exekučního řádu: „V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, se použijí § 49 odst. 1 písm. a), § 87 odst. 3 a § 89 exekučního řádu ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“

Platí tedy, že pokud byl ve dříve zahájeném řízení již vydán exekuční příkaz k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, pak se ustanovení týkající se paušálních náhrad plátcům mzdy nepoužijí. Jinými slovy bude platit, že pokud zaměstnavatel např. již léta provádí svému zaměstnanci exekuční srážky ze mzdy a žádná nová srážka mu u tohoto zaměstnance v roce 2022 či později nepřijde, nebude si moci paušální náhradu uplatnit. Pokud zaměstnavatel zaměstná nového zaměstnance od 1. ledna 2022 a později a tento si tak říkajíc přinese srážky sebou, bude možné paušální náhradu (50 Kč) aktivovat.

Omezení paušální náhrady

Nakonec se zákonodárcům podařilo "propašovat" díky oné vyhlášce i strop pro paušální náhradu plátci mzdy při velmi nízkých výších třetin:

„§ 4e - Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.“

Touto vyhláškou se tedy stanovila náhrada nákladů plátce mzdy ve výši 50 Kč, kterou si může plátce mzdy odečíst při provádění srážek. Nicméně vložením § 4e se stanovila maximální výše náhrady plátci mzdy… (bude aktuální u nízkých částek ke srážení).