fbpx

Pokud plynou členům statutárních orgánů příjmy z členství v těchto orgánech, stávají se tyto osoby pro účely zdravotního pojištění automaticky zaměstnanci. Zaměstnavatel je přihlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odvádí za ně pojistné.

Příjem zúčtovaný po určitém čase

Může se stát, že člen statutárního orgánu nastoupí do funkce například v měsíci dubnu, přičemž je známo, že až v prosinci mu bude zúčtován určitý příjem (odměna). V takovém případě bude osoba přihlášena jako zaměstnanec ke dni nástupu do funkce. Za období duben–listopad bude na výkazu „Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele“ vykazována jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem, pokud nebude nutnost dodržet minimální vyměřovací základ v tomto zaměstnání, a teprve v prosinci bude výše zúčtovaného příjmu (včetně příslušného pojistného) zahrnuta do Přehledu za tento měsíc. K odhlášení člena statutárního orgánu dojde až pokud dotyčnému funkce zanikne. 

Neplánovaný příjem

Pokud by došlo k situaci, že subjekt (dlouhodobě) neuvažuje o vyplácení odměn, přesto však je posléze členovi statutárního orgánu nějaká odměna přiznána, přihlásí jej zaměstnavatel k 1. dni kalendářního měsíce, do kterého byla odměna zúčtována. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce [blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) ZVZP].

Společenství vlastníků

Vzhledem k tomu, že se do vyměřovacího základu zaměstnance pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění zahrnují příjmy zdaňované podle § 6 ZDP, považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance například i placení členové výboru Společenství vlastníků (SV). Na základě této skutečnosti se SV stávají zaměstnavateli se všemi povinnostmi, které z této skutečnosti pro placení pojistného na zdravotní pojištění vyplývají.

Společenství vlastníků se zaměstnavatelem stává pouze tehdy, má-li placené členy výboru. Pokud by členové výboru za svoji práci žádnou odměnu nepobírali, pak SV problematiku zdravotního pojištění vůbec neřeší. Jestliže však bude SV alespoň jednomu členovi výboru odměnu (byť nepravidelně) vyplácet, musí se přihlásit do registru příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel s povinností placení pojistného podle zákona (viz výše) a rovněž přihlásit tyto placené členy jako zaměstnance. Budou-li placení členové výboru pojištěni u více zdravotních pojišťoven, pak SV plní veškeré povinnosti u každé z nich. Ti členové výboru SV, kteří vykonávají tyto funkce bez nároku na odměnu, nebudou přihlašováni jako zaměstnanci u zdravotní pojišťovny vůbec, neboť se nejedná o zaměstnání. Tato skutečnost však musí být z pohledu SV vyřešena například tím způsobem, že v zápisu ze shromáždění vlastníků bytových jednotek musí být jednoznačně definováno, že za výkon této funkce nepobírají tito členové výboru odměnu. Naopak placení funkcionáři se za zaměstnance považují, přičemž mohou pobírat odměnu pravidelně měsíčně nebo třeba jedenkrát za čtvrtletí nebo dokonce jedenkrát ročně.

Odvod pojistného a částka rozhodného příjmu pro účast na pojistném

Z hlediska výše příjmu není u odměn členů statutárních orgánů vazba na "rozhodnou" částku 3 500 Kč (v roce 2023 se bude jednat o částku 4 000 Kč), tato má význam pouze u osob vyjmenovaných v bodech 4.–6. § 5 písm. a) ZVZP, například v případě zaměstnávání na základě dohody o pracovní činnosti. To znamená, že u členů statutárních orgánů se pojistné odvádí i z příjmu nižšího než 3 500 Kč (respektive od ledna 2023 – 4 000 Kč), případně i s ohledem na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu.

Výkon funkce bez příjmu

Je-li členem statutárního orgánu osoba, která vykonává funkci bezplatně, nebo se jedná o čestnou funkci apod., pak se zaměstnavatel problematikou placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti nezabývá, neboť taková osoba není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance.

 

Tomáš Smutný