Ozdravný balíček pohledem PaM

A) Změny v oblasti FKSP

Návrh: Snížení prostředků na Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) o polovinu a to z 2 % na 1 %. Nově bude objem peněz na FKSP tvořen z objemu nákladů zúčtovaných na platy/mzdy. Polovina této částky by měla být určena na přispívání zaměstnavatele na produkty spoření na stáří.

Odůvodnění: V současné době je objem prostředků na FKSP stanoven ve výši 2 % z objemu prostředků na platy, což pro rok 2023 jen v regulovaných organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích činí 5,2 mld. Kč. Pravidla pro využití FKSP jsou nejasně a složitě upravena ve vyhlášce o fondu kulturních a sociálních potřeb, která bude zrušena.

B) Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance

Návrh: Znovuzavedení nemocenského pojištění na straně zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %.

Odůvodnění: Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo nesystémovým krokem, který tehdy kritizovali i sociální partneři a vedlo k nerovnováze systému nemocenského pojištění. Sazba nemocenského pojištění placená zaměstnavateli se v roce 2019 snížila z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 % jako kompenzace za zrušení karenční doby. Díky tomuto kroku a zavedení dalších dávek nemocenského pojištění (např. zavedení a poté prodloužení otcovské či zavedení pečovatelské dovolené) vykazuje od roku 2019 účet nemocenského pojištění záporné saldo, v loňském roce zhruba -8 mld. Kč. Zavedením tohoto opatření se očekává vyrovnání bilance účtu.

C) Zrušení či snížení úlev na dani z příjmů fyzických osob

Sleva na manžela/manželku

S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje parametrické snížení slevy na dani na manželku, která se nově omezí výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zaniká.

Sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení

S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení tzv. školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení. Hlavním důvodem je, že benefit zpravidla uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví (např. samoživitelé pracující na částečné úvazky) po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. Při sazbě DPFO 15 % odpovídá částka základní slevy na dani na poplatníka, tj. 30 840,- Kč ročně, základu daně ve výši 205 600 Kč. Přepočtem na měsíc jde o příjem na úrovni minimální mzdy. Pro tyto nízkopříjmové skupiny poplatníků tedy školkovné žádnou výhodou není, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohou uplatnit. Školkovné je proto dobrým příkladem toho, že daňové nástroje nejsou vždy nejvhodnějším nástrojem realizace sociální politiky. Vláda počítá s tím, že současně dojde ke zvýšení kapacity předškolních zařízení.

Sleva na studenta

S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje zrušit slevu na dani na studenta. Hlavním důvodem je nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč. Tj. dodatečnou slevu na studenta využijí jen ti studenti, kteří vydělávají částky větší, naopak slabě finančně saturovaní studenti tuto slevu nevyužijí vůbec. Do okruhu uživatelů pak budou patřit mimo jiné i osoby, které mají status studenta jen formálně (tj. sice jsou ke studiu zapsaní, ale vzdělávací zařízení již nenavštěvují).

Zaměstnanecké benefity

Vláda navrhuje zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, neboť jde o selektivní daňovou výjimku, kterou efektivněji uplatňují větší zaměstnavatelé. U malých firem či živnostníků s malým počtem zaměstnanců není totiž efektivní administrovat tyto daňové benefity tak, aby byly využity naplno. Některá nepeněžní plnění jsou navíc dnes osvobozena od daně do limitu 20 000 Kč/rok, zatímco jiná (např. sportovní a kulturní akce) jsou „bez limitu“ osvobozena, tj. je vytvořen prostor pro poskytování nepeněžních plnění vysoké hodnoty, které pochopitelně nečerpají průměrně placení zaměstnanci.

Stravenky

S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení osvobození nadlimitních stravenek. Ty dnes na rozdíl od stravenkového paušálu mohou být poskytovány bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i tisíce korun denně (tzv. manažerské stravenky). V souvislosti s tím dojde i k úpravě stravovacího paušálu tak, aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách.

Odpočet členských příspěvků na odbory

Vláda navrhuje zrušení odpočtu za členské příspěvky odborům, jde o vysoce selektivní výjimku. Mnozí lidé jsou členy různých neziskových organizací (např. výchova a vzdělávání mládeže, sport apod.) a žádný odpočet od základu daně uplatnit nemohou. Je tedy obtížné zdůvodnit, proč právě jen tento jeden neziskový subjekt má právo na toto zvýhodnění.

Progrese ve zdanění příjmů

Navrhuje se upravit konstrukci sazby daně tak, aby první pásmo sazby daně dopadalo na příjmy nepřesahující 36násobek průměrné mzdy (dnes 48násobek), tj. aby sazba daně z příjmů fyzických osob nově činila 15 % pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 36násobek průměrné mzdy. Účelem této změny je zvýšit míru solidarity a participace poplatníků daně z příjmů fyzických osob s vyššími příjmy na konsolidaci.

Jakmile konsolidační balíček v rámci sněmovního tisku 488 v poslanecké sněmovně pokročí, očekávejte on-line školení k tomuto tématu.

 

Tomáš Smutný