Mzdy a pracovní právo

Sněmovní tisk 1116 přináší další změny pro tento rok. Aktivní budou od 1. 7. 2021.

Za účelem udržení zaměstnanosti v krizových situacích (nejen v době covidové pandemie) míří tzv. Kurzarbeit pomalu ale jistě do Sbírky zákonů. Jedná se o sněmovní tisk 1025, jehož součástí je krom výše zmíněné částečné práce také několik změn zákona o zaměstnanosti. Pozor také na změnu zákona o Nemocenském pojištění - o tom až příště.

Jedním z historických problémů týkající se oblasti exekucí byla možnost „dvojího“ postihu příjmu zaměstnance. A to jednak formou srážek ze mzdy, a poté bohužel také postižením financí na bankovním účtu zaměstnance, kam mu zaměstnavatel zaslal zbývající část mzdy po provedení srážek ze mzdy. Z čeho pak měl zaměstnance vlastně žít? Praxe se tak s touto problematikou vypořádávala tak říkajíc „po svém“ například výplatou mzdy v hotovosti nebo zasíláním mzdy na platební účet jiné osoby než byl sám zaměstnanec. Aby se podobným situacím předešlo, byl do legislativy zakotven institut tzv. chráněného účtu. 

Novela 285/2020 Sb. (zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů - dále jen „zákoník práce“) platná od ledna letošního roku přinesla v § 203a odst. 3 novinku, kdy má zaměstnavatel od 1. 1. 2021 nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu (dále jen „náhrada mzdy“) poskytnuté zaměstnanci při pracovním volnu souvisejícím s akcí pro děti a mládež ze státního rozpočtu.

Náš další článek se týká změny plátce mzdy a s tím související určení správného pořadí pohledávek. V tomto článku Vám Tomáš Smutný vysvětlí na praktickém dotazu, jak nejlépe tuto svízelnou situaci vyřešit.

S návazností na kapitolu Srážky ze mzdy se nyní podíváme na praktický příklad, který řeší situaci, kdy existuje více plátců mzdy. 

Od 1. července 2021 začne platit kontroverzní zákon o náhradním výživném, které bude stát nejprve poskytovat vyživovaným osobám jakožto dávku státní sociální podpory, aby je pak (možná) následně sám po dlužníkovi vymáhal.

Srážky ze mzdy jsou jednou z nejobtížnějších pasáží mzdového účetnictví, a proto není divu, že dotazy mzdových účetních směrují právě k této problematice velmi často. Blíží se změna v podobě tzv. Náhradního výživného s platností od 1. července 2021, ale o té až jindy. Níže uvedené texty nejsou věnovány základním pravidlům výpočtů srážek ze mzdy, ale naopak těm velmi složitým. Věnujeme tedy prostor tohoto článku vysvětlení nejzazších zákoutí výpočtu srážek ze mzdy s důrazem na výživné! K tomu slouží praktický příklad Tomáše Smutného v tomto článku.

Senát dal 28. dubna 2021 zelenou „Izolačce“ do konce června. Senátoři schválili návrh na prodloužení vyplácení mimořádného příspěvku pro zaměstnance v karanténě a izolaci – tzv. Izolačky – až do konce června letošního roku.  Takzvaná Izolačka, tedy mimořádný příspěvek pro zaměstnance, kterým byla nařízena karanténa, zvyšuje náhradu mzdy o 370 Kč za kalendářní den, a to nejvýše na úroveň 90 procent průměrného výdělku. Sněmovní tisk 1205 se tak velmi rychle integroval do Sbírky zákonů jako Předpis číslo: 182/2021 Sb.

S účinností od 1. ledna 2021 došlo k zavedení tzv.: stravenkového paušálu jakožto dalšího „benefitu“, čímž bylo umožněno, aby zaměstnavatelé mohli zaměstnancům poskytovat další formu daňově zvýhodněného Příspěvku na stravování. Detaily se dozvíte v článku Tomáše Smutného.

Parlament schválil ve středu 21. 4. 2021 novelu zákona č. 438/2020 Sb., podle kterého se poskytuje tzv. krizové ošetřovné a dne 23. 4. 2021 se tato změna objevila ve Sbírce zákonů pod číslem: 173/2021 Sb.

Může si zaměstnankyně, která je na mateřské či rodičovské dovolené, přivydělat? Podobné dotazy si jistě klade spousta mzdových účetních v okamžiku, kdy zaměstnankyně projeví zájem souběžně částečně pracovat. Jak to tedy je? Dočtete se ve článku Tomáše Smutného na portálu Pohoda.

Právní úprava doručování písemností před novelou Zákoníku práce, jež platí pro níže uvedenou oblast od 30.07.2020, vycházela z konceptu, že písemnosti musejí být zaměstnanci doručeny do vlastních rukou (§ 334 odst. 1 Zákoníku práce).

Zároveň ale platilo, že do vlastních rukou doručuje písemnosti zaměstnavatel zaměstnanci na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací a teprve nebylo-li výše uvedené možné, mohl zaměstnavatel písemnost doručit zaměstnanci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (§ 334 odst. 2 Zákoníku práce).

Novela výše uvedený koncept pořadí ve způsobech doručování opouští a stanoví, že písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci primárně do vlastních rukou na pracovišti a pokud to není možné je čistě a jen na zaměstnavateli, který jiný způsob doručení písemností zvolí.

Po skončení peněžité pomoci v mateřství často zaměstnavatelé tápou, jak spočítat zaměstnankyni nárok na řádnou dovolenou, než nastoupí na rodičovskou dovolenou či zpět do práce. Kdy krátit a kdy nekrátit? To se dozvíte v našem článku zveřejněném na portálu Pohoda.

Jak řešit z hlediska nemocenského a zdravotního pojištění situaci, kdy je uzavřen s novým zaměstnancem pracovní poměr, ale ten do práce nenastoupí z důvodu pracovní neschopnosti, případně ošetřování člena rodiny? Dočtete se ve článku Tomáše Smutného na portálu Pohoda.